Alnus incana - olše šedá (alninc)
Obrázky
Identifikace
Alnus incana | olše šedá |
Betulaceae | břízovité |
Popis
Původ: | Evropa, Kavkaz, Západní Sibiř |
Habitus, velikost, věk, kořenový systém: | Vzrůst: strom/ keř s hutší kornou a větvemi šikmo vystoupavými. Velikost: 6 - 20 m. |
Listy, květy, plody: | Olistění: listy opadavé. Letorosty: šedé, chlupaté, olysávající, nelepkavé. Borka: do šeda, hladká. Listy: široce nebo úzce vejčité, vejčitě eliptické, eliptické nebo oválné, 4 - 10 cm dlouhé, tmavě šedozelené, rub bělošedě pýřitý, špičaté až tupé. Báze obvykle zaoblená nebo klínovitá, na okraji drobně laločnatá až dvojitě pilovitá. Na podzim opadávají bez zbarvení. Květ: III. - IV., tyčinky i prašníky žluté,. Jednodomé - samčí - jehnědy po 3 – 4, 5 – 10cm dlouhé, samičí po 3 – 12 na bledě hnědých, jemně chlupatých stopkách. Šištice vejcovité, po 3 – 5. Plody: nažky, rezavě hnědé, se širokým blanitým křídlem, šištice vejcovité až téměř cylindrické, po 3 - 5. |
Nároky, význam, využití: | Půda: na půdu nenáročná, upřednostňuje vápenité půdy. Světlo: světlomilná. Vláha: nejlépe roste na nezamokřených, sušších až vlhkých půdách, snáší záplavy i kolísání hladiny spodní vody, odolná vůči suchu. Mráz: ano, velmi odolná k drsným podmínkám - vystačí s velmi krátkou vegetační dobou. Využití: meliorační d. na chudých a degradovaných půdách, pionýrská d. při zalesňování neplodných ploch tam, kde jiné dřeviny nevydrží. Má význam jako raná pastva pro včely. |
Kultivary
Alnus incana ´Pendula´ |
Alnus incana ´Laciniata´ |
Alnus incana ´Aurea´ |
Výskyt ve sledovaných parcích/zahradách
1x | Stromovka |