Hamamelis sp. - vilín obecný (ham)
Identifikace
Hamamelis sp. vilín obecný
Hamamelidaceae vilínovité
Popis
Původ:Severní Amerika, východní Asie
Habitus, velikost, věk, kořenový systém:Vzrůst: keře nebo nízké stromy s hvězdicovitými trichomy, svým vzhledem připomínají lísku

Známe 6 druhů, které jsou domácí v Severní Americe a východní Asii.
Rozlišujeme tyto habituální typy:
- arborea: u nás poměrně vzácný typ vícekmenného keřovitého stromku s polokulovitou, řídkou korunou
- mollis: strnule vzpřímený keř s šikmo vystoupavými větvemi, dost řídce stavěnými a poměrně spoře členitými
- weeping: polokulovitý, řídce stavěný keř s obloukovitě odstávajícími a na koncích převisajícími větvemi
- japonica: nižší, široce rozkladitý, nepravidelně hustý, ploše kulovitý keř
Listy, květy, plody:Olistění: opadavé
Listy: střídavé, jednoduché, nesouměrné, nepravidelně zubaté a krátce řapíkaté
Květ: od pozdního podzimu do předjaří, světle až tmavě žluté oboupohlavné a čtyřčetné, korunní lístky jsou čárkovité, tyčinky 4, semeník je 2pouzdrý a 2 čnělkami
Další specifiakce: plodem jsou dřevnaté tobolky, které ukrývají 2 černá lesklá semena
Nároky, význam, využití:Půda: hluboká, živná, bohatá na humus, vlhčí, hlinitopísčitá, nesnáší nepropustnou a zásaditou půdu (kromě H. virginiana, kterému vyhovuje vápník v půdě, jsou všechny ostatní druhy spíše vápnostřežné.)
Světlo: dobře rostou na slunci i v polostínu, výjměčně můžou růst i ve stínu listnatých dřevin, které nejsou v době jejich květu olistěné, přednost dávají chráněné poloze
Vláha: sušší stanoviště jim nevyhovuje
Mráz: u nás jsou všechny druhy otužilé
Znečištění: snáší i méně zakouřené ovzduší
Vlastnosti: netrpí okusem zvěří
Výskyt ve sledovaných parcích/zahradách
1xPražský hrad