Magnolia obovata - magnólie obvejčitá (magobo)
Identifikace
Magnolia obovata | magnólie obvejčitá |
Magnoliaceae | šácholanovité |
Popis
Původ: | Japonsko, Čína |
Habitus, velikost, věk, kořenový systém: | Vzrůst: strom s kuželovitou korunou Výška: 8-15(-30) m |
Listy, květy, plody: | Olistění: opadavé Letorosty: tlusté, ojíněné Borka: světlá, hladká Listy: na konci větví postaveny téměř přeslenitě, listová čepel je obvejčitá, 20-40 cm dl. a 12-18 cm široká, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu špičatá, na líci lysá, na rubu šedivě plstnatá, s 20-24 páry postranních žilek, řapík 2,5-4 cm dl. Květ: VI.,po olistění; miskovité, 14-16 cm v průměru, krémově bílé, silně vonné, 9-12 okvětních lístků, všechny jsou odstálé, 3 vnější jsou viditelně kratší a nazelenalé, z vnější strany nafialovělé, zbylé bílé okvětní lístky jsou obvejčité až podlouhle obvejčité, nitky tyčinek a pestíky jsou živě červené Plod: ralé souplodí dlouhé 14-20 cm, kuželovité, šarlatově červené |
Nároky, význam, využití: | Půda: kyselá Světlo: slunce - polostín Vláha: vlhká půda Využití: mohutný strom využívaný jako okrasná dřevina hlavně ve větších parcích, na hřbitovech a v městské zeleni; v Japonsku se listy lokálně používají v gastronomii jako misky na grilované maso či zeleninu, případně na balení některých potravin; světlé, měkké a dobře opracovatelné dřevo se využívá na výrobu vnitřních obkladů stěn v bytech či rámů na posuvné dveře, tradičně se z tohoto dřeva vyrábějí také pochvy na samurajské meče; v lidové medicíně se používá rozemletá kůra či extrakt z ní jako prostředek vypuzující střevní parazity, případně společně se zázvorem jako prostředek pro upravení zažívacích potíží způsobených strachem či stresem |