Parrotia persica ‘Vanessa’ - parotie perská (parpervan)
Identifikace
| Parrotia persica ‘Vanessa’ | parotie perská |
| Hamamelidaceae | vilínovité |
Popis
| Původ: | Zakavkazí, S Írán |
| Habitus, velikost, věk, kořenový systém: | Vzrůst: široce rozložitý keř nebo někdy i strom Velikost: 3 – 10 m |
| Listy, květy, plody: | Olistění: listy opadavé Letorosty: zpřímené, olivově hnědé, pupeny tmavohnědé a plstnaté Borka:hnědošedá, uvolňuje se ve větších plátech a zanechává po sobě skvrny, které pozvolna tmavnou Listy: nejčastěji podlouhle obvejčité nebo vejčité či eliptické, tupé, v horní polovině hrubě vroubkovaně zubaté, 6 – 12 cm dlouhé, svrchu tmavě zelené, naspodu světlejší, oboustranně lehce hvězdovitě chlupaté, při rašení často červeně lemované; na pozdim se zbarvuje do zlatožlutéžluté a červené (karmínové); řapíky jsou 2 – 6 mm dlouhé |
| Nároky, význam, využití: | Půda: průměrné zahradní půdě, pokud možno přiměřeně živné, v těžším substrátu snáší i sucho, lehce kyselé půdy Světlo: výsluní i ve stínu (ale na slunném stanovišti je nejefektivnější podzimní vybarvení) Vláha: přiměřeně vlhká půda Mrazuvzdorný: otužilý Další specifikace: uplatňují se jako zvláštnost v blízkosti cest, velmi dobře snáší řez |
Původní druh
| Parrotia persica |