Spiraea salicifolia - tavolník vrbolistý (spisal)
Obrázky
Identifikace
Spiraea salicifolia | tavolník vrbolistý |
Rosaceae | růžovité |
Popis
Původ: | střední, východní a severovýchodní Evropa, Mongolsko, Sibiř, Čína, Korea, Japonsko |
Habitus, velikost, věk, kořenový systém: | Vzrůst - široce vystoupavě polokulovitý až kulovitý keř, dosti hustě stavěný, rozrůstá se výběžky do rozlehlých houštin, větve vzpřímené Výška - 1,0 - 1,5 m Letorosty jsou žlutohnědé, slabě hranaté, zpočátku chlupaté, záhy olysalé |
Listy, květy, plody: | Olistění - listy opadavé Listy - eliptické až podlouhle kopinaté nebo podlouhlé, na obou koncích špičaté až zašpičatělé, ostře a hustě 1–2× pilovité nebo i celokrajné, oboustranně lysé, naspodu světleji zelené, 3–10 cm dlouhé, řapíky 1–4(–7) mm dlouhé Druhové rozdíly: List špičatější než u S. billiardii či S. douglasii Borka - letorosty lysé, žlutohnědé nebo šedohnědé a slabě hranaté Květ - mají 8–15 mm v průměru, růžové, ve štíhlých, jemně plstnatých latách 5–13 cm dlouhých, se vzpřímenými nebo odstávajícími větvemi, sepaly jsou vejčité a špičaté, petaly poloviční délky než tyčinky, vejčité, tyčinek 30, jsou dlouze vyniklé, dvakrát delší než petaly, Kvete VI–VIII Plody - jsou vzpřímené a téměř lysé, šikmo rozestálé, asi 3–4 mm dlouhé obkopinaté měchýřky |
Nároky, význam, využití: | Stanoviště – Je to polostinná dřevina odolná k mrazu. Roste převážně na půdách kyselých, typická stanoviště jsou vlhké křoviny na březích potoků a rybníků, mokřadní olšiny, rašeliny, příkopy; zpravidla tvoří souvislé porosty. Použití - Bývá vysazován pro okrasu, vhodný i do stříhaných i volně rostoucích živých plotů. Medonosný. Dřevina vhodná pro přírodně krajinářské účely. |