Ulmus minor - jilm habrolistý (ulmmin)
Identifikace
Ulmus minor jilm habrolistý
Ulmaceae jilmovité
Popis
Původ:střední a jižní Evropa, severozápadní Afrika, Írán, Turecko, Kavkaz, u nás roste od nížin do podhůří a patří k nejhojnějším jilmům
Habitus, velikost, věk, kořenový systém:Jilm habrolistý je mohutně a široce nepravidelně rozložitý, listnatý opadavý strom s lehce stavěnou korunou, v jejíž spodní části má částečně převisající větve. Tvoří početné kořenové výmladky. Je vysoký 15 až 30 m.
Listy, květy, plody:Olistění - listy opadavé.
Letorosty má nejčastěji lysé, někdy s korkovitými nárůstky. Borka - šedohnědá, rozbrázděná, některé typy mají vystouplé korkovité lišty.
Listy jsou poměrně malé (4 – 10 cm dlouhé), svrchu hladké a lesklé, někdy však i drsné, na rubu lysé, po obvodu pilovité, s nestejnou bází, řapíky 5–15 mm dlouhé. Květy bílé až nachové v hustých svazečcích,
Kvete III - IV.
Plody eliptické až obvejčité, 10 – 20 mm dlouhé.
Zbarvení je zelené, potom hnědé.
Nároky, význam, využití:Na půdu a vláhu je tento druh nejskromnější. Jilmy jsou poměrně nenáročné, jejich slabostí je náchylnost ke grafióze (\\\\\\\"holandská nemoc\\\\\\\"), což je mykotické onemocnění způsobené houbou Ceratocystis ulmi. Nejlépe roste na slunném místě nebo v polostínu.
Půda - na půdu a vláhu je nejskromnější ze všech jilmů, hluboká, živná, čerstvě vlhká, humózní.
Výskyt ve sledovaných parcích/zahradách
6xPražský hrad
6xStromovka
1xKarlovo náměstí
1xLetenské sady
1xPrůhonický park
2xAreál ČZU